Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 27

27

nek. A našel jsem grafika, který to

se mnou ustál! Celý koncept vznikal

už při psaní, takže ta knížka je nejvíc

podle mých představ. Krásná a vel-

koformátová. Je pro ženy, protože

pro chlapy jsem už, myslím, udělal

dost. Tahle je pro holky. Muži jsou

dneska hodně vytížení, myslím si, že

o kráse stromů může dětem vyprá-

vět jen maminka. Je to volné poví-

dání o tajemství dřeva, jsou tu i malé

povídky, příběhy – ty texty se propo-

jují v jakýsi kaleidoskop, mozaiku.

Nabízím pohled na stromy zvenčí

i zevnitř. Kouzla jednotlivých dřev

i jejich tajemství.

Svou poslední knížku jste věnoval

ženám. Která dřeva upřednost

-

ňují muži akterá ženy? Je vtom

rozdíl?

Podle mojí zkušenosti si například

pro talisman či šperk ženy vybíra-

jí silná, pevná a tvrdá dřeva a muži

mají rádi borovici a ovocné stromy.

Souvislosti arůzné úhly pohle-

du na dřevo jste předvedl před

několika lety, kdy jste se výrazně

podílel na šestadvacetidílném

seriálu odvysílaném vČeské

televizi.

Na začátku toho všeho bylo šťast-

né setkání s režisérem, scenáristou

a hodně renesančním člověkem

Bed řichem Ludvíkem. Spolu jsme

exteriéry vybírali už skoro rok do-

předu… A toho dřeva! Stovky vzor-

ků, mís, šperků, pultů… a nic ne-

splést! Také kameraman Flak měl

dřevo rád, bavilo ho to jako Bedři-

cha. Každý díl byl dvacetiminutový,

vždy o jednom stromě a jeho dřevě.

Ukazovali jsme strom, pak dřevo

a co s ním dál.

Máte mezi desítkami druhů dřev

to své, oblíbené?

Mám rád to dřevo, se kterým zrovna

dělám. Dobrá otázka je, které dřevo

se pozná nejobtížněji: někdy mívám

pocit, že si některá pletu pořád. Kvů-

li barvě si nepopletete třeba ořech

nebo švestku. Většinou identifikujete

dřeviny s kruhovitě uspořádanými

cévami, dub, jasan. Nejtěžší je asi

rozpoznat dřevo hrušně od hlohu.

Žijete nedaleko Prahy, sledujete

stromy kolem?

Po každém větším větru se chodím

podívat na dvě borovice ve strá-

ni, krásně rostlé holky… Víte, co je

zvláštní pocit? Když mám v ruce

dřevo, které jsem vídal jako strom

v plné síle. Pak slábl, napadli ho

brouci nebo uschl – a já čekal, až si

budu jistý, že skončil. Pak ho teprve

vezmu z koloběhu přírody a dávám

mu další život. Konec stromu zna-

mená totiž počátek dřeva. Já vím, že

potřebuju k životu stromy, krajinu.

Když už musíte žít ve městě, obklo-

pujte se dřevem, nic jiného nezbývá.

Podle mne lidé nemohou být šťastní

bez dřeva, bez stromů nemohou žít.

Je dřevo „trendy“ mezi dalšími

matériemi? Jak se drží mezi

industriálními materiály, kovem

asklem?

Já sám jsem zažil trend umakartu,

skla a železných trubek, ale ten už je

naštěstí pryč. Naštěstí pro lidi! Dřevo

nás provází celými dějinami a je naší

jistotou, nad kterou není. Strom nám

odnepaměti pomáhá k pocitu domo-

va, k pocitu lehkosti a radosti. Dře-

vo je evergreen, doprovází nás jako

mísa, rukojeť nože, šperk, židle nebo

také hračka. Tenhle přírodní mate-

riál, který nám kdysi pomáhal přežít,

sluší pořád i našim interiérům.

Nerad děláte stejné věci – pus-

til jste se do koláží, závěsných

obrazů, objektů. Vedle vdílně

máte různé kousky dřeva, depozit

pro vaši další práci. Vzdáleně mi

některá díla připomínají ta Jiřího

Koláře.

S panem Kolářem jsem se jednou

sešel a jsem za to setkání rád. Moje

dřevěné skladby, to je opravdu vol-

ná tvorba. Přeju si, aby měly harmo-

nii a byly krásné. Navazuju vlastním

způsobem na tradiční techniku in-

tarzie, opravdu jsem na svých star-

ších dřevěných objektech kombi-

noval dřevo s výstřižky z knih nebo

starými hudebními partiturami. Pak

jsem postoupil ke kolážím, mozai-

kám, které vytvářím z různobarev-

ných dřev, bývají také povrchově

upravené.

Jak jste se dostal ke spolupráci

sKontem Bariéry?

Někde jsme se setkali s paní Bože-

nou Jirků, líbil se mi její empatický

přístup k práci v nadaci, a tak už

asi deset nebo možná víc let dávám

do aukcí své obrazy. Myslím, že to

tak mám dělat, když mi bylo dáno.

A že mám pomáhat, když mohu. Jde

vlastně o odměnu i pro mě.



Podle

mne lidé

nemohou

být šťastní

bez dřeva,

bez stromů

nemohou

žít.

Výtvarníkova díla

z posledního roku

(skládané dřevo,

závěsné objekty):

Ta naše vesnička

dřevěná (nahoře),

Obraz pro Julii,

růžový palouček

(dole), Muzika,

tvář (vpravo)