Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 19

19

ŽIVOT / CESTOVÁNÍ – INDIE NA VOZÍKU

Text: RADEK MUSÍLEK

Foto: ARCHIV MANŽELŮ NEUBERTOVÝCH

Indie patří mezi lokality, u kterých si

cestovatel předem dokáže představit

snad všechna možná rizika, o kom-

plikacích pro vozíčkáře ani nemlu-

vě. Nota bene, když vzhledem ke své

kvadruparetické dětské obrně potře-

buje pomoc prakticky se všemi úko-

ny každodenního fungování. Není

proto divu, že Kuba vlastně původně

po cestě za touto dalekou exotikou

nijak netoužil.

Na začátku všeho stála nabíd-

ka turné pro jeho manželku Milli

N. Janatkovou, která je hudebnicí

a výtvarnicí v jedné osobě. V Ost-

ravě se na hudební konferenci po-

tkala s Indem Amitavou, který ji

pozval prostřednictvím organizace

Banglanatak. Ta pracuje s podporou

UNESCO po celé Indii a jejím poslá-

ním je podpora inkluzivního i udrži-

telného rozvoje a ochrana práv žen

a dětí prostřednictvím kultury. Milli

se tedy svého muže zeptala, zda by

Indií obavám navzdory

cestu do Západního Bengálska chtěl

podniknout s ní. Kuba hned souhla-

sil, a to i přes četná varování a po-

čáteční obavy. Přípravy na výpravu,

která se uskutečnila 10.–29. listo-

padu, mohly začít.

VAROVNÁ OČEKÁVÁNÍ

Neznali žádného vozíčkáře se zku-

šeností s cestováním po Indii, tak se

ptali hlavně přátel, kteří už tam byli.

Mnozí z nich mají zkušenosti s osob-

ní asistencí a pracují pro lidi s posti-

žením, takže měli relevantní vhled

do problematiky. „Nejvíc varování se

dotýkalo zdravotních rizik, možnosti

chytit různé nemoci, a to především

zažívacího charakteru. Zmínka padla

i o příšerném smogu,“ vzpomíná Mil-

li. „Nechali jsme si tedy udělat různá

očkování, ale měli jsme jen měsíc

na zrychlené schéma, při kterém se

nedá vše stihnout. Doporučujeme za-

čít s přípravami tak půl roku předem.

My jsme cestu domluvili tři měsíce

před odletem,“ říká Milli a dodává, že

nakonec všechno dopadlo skvěle.

Kuba se smíchem přidává, že by

s hodnocením ještě chvíli počkal,

protože v době našeho povídání ještě

mohla teoreticky probíhat inkubač-

ní doba malárie. Ani tento nechtěný

suvenýr si však nakonec manže-

lé nepřivezli. „Po zdravotní stránce

všechno proběhlo hladce. Z obav

jsme s sebou táhli spoustu věcí, které

jsme nakonec vůbec nevyužili, pře-

devším objemnou lékárničku. Mož-

ná jsme měli štěstí, možná pomohlo,

že jsme do sebe každý den vpravili

MAHÁTMA GÁNDHÍ

PROHLÁSIL, ŽE

UDĚLAT VĚC, KTERÉ

SE BOJÍME, JE PRVNÍ

KROK KÚSPĚCHU. DO

JISTÉ MÍRY BY SE TO

DALO ŘÍCT IOCESTĚ

VOZÍČKÁŘE KUBY

AJEHO ŽENY MILLI DO

INDIE. PRO ČLOVĚKA,

KTERÝ POTŘEBUJE

STÁLOU ASISTENCI,

JE TATO DESTINACE

VSKUTKU VÝZVOU. VŠE

SE ALE PODAŘILO NA

VÝBORNOU!

Malebná

a barevná

vesnice Pingla

Nejvíc varování se dotýkalo

zdravotních rizik, možnosti chytit

různé nemoci, a to především

zažívacího charakteru. Zmínka padla

i o příšerném smogu.