Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 26

KULTURA / GALERISTA ZDENĚK SKLENÁŘ
I ti, kdo mají nevelké příjmy, si mo-
hou dovolit vstupenku do Národní
galerie nebo jet do vedlejší země na
zajímavou výstavu za pár korun. To
je realita, která dosvědčuje, že umění
sestoupilo doslova mezi lidi.
Ale ktomu, abychom umění
porozuměli, se potřebujeme cosi
naučit. Od koho?
Především od učitelů. Obecné vzdě-
vání je věcí školy, ta je vedle rodiny
místem probuzení, nalezení, touhy.
Vrcholové umění opravdu patří eli-
tám. Nezáleží na tom, kolik má kdo
peněz nebo jaké má vzdělání. Cit, em-
patie a vůle nechat se oslovit uměním
je základem plné radosti a dokon-
ce jistého ohromení z nevídaných
možností života. Třeba si nemůžete
dovolit umění vlastnit, ale kolem nás
je tolik zdrojů, že si můžeme dopřát
velké sebezdokonalení, aniž bychom
vydělávali miliony. Ale když si chce-
te umění opravdu pořídit, musíte mít
vku sebevědomí, přehled a schop-
nost v dobrých galeriích hledat a na-
lézat. Legendární Vincenc Kramář
je toho příkladem. Už jako mladý
chlapec se zajímal o Picassa. Dnes je
symbolem národního pokladu, který
se jmenuje Picasso v Národní galerii.
A takoví lidé žijí i dnes a jsou pak pří-
kladem celé společnosti. Je to chvála
bohatství ducha.
Jenomže vdnešní relativně
snadné době si chceme život spíš
ulehčit anenamáhat se studiem
anáročným zkoumáním podsta
-
ty uměleckých děl. Chceme si
užívat…
V této galerii se
právem potkávají
znalci z celého
světa.
Můžeš