Strana 10
REFLEKTOR / NADUŽÍVÁNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE
Rodiče jsou úzkostní
Češi nadužívají zdravotní systém. Jako pacienti
jsou nesamostatní arodiče své děti vodí
kdoktorovi sbanalitami. Situace je do značné míry
neudržitelná, myslí si pediatrička Monika Myšáková,
která se léčbě dětských pacientů věnuje už 23 let.
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: JAN ŠILPOCH
Léčíte děti adospívající, jaká je
vaše první vzpomínka na paní
doktorku?
Jako dítě jsem docházela ke skvě-
lé paní doktorce v Ostravě-Porubě.
Měla jsem ji moc ráda, byla krásná
a chytrá, chovala se k nám dětem ve-
lice hezky. Bylo vidět, že svou práci
dělá s láskou. Byla můj velký vzor
a myslím, že velice ovlivnila výběr
mého povolání. Už v dětském věku
jsem se rozhodla, že jednou budu
taky paní doktorka. Odnesl to můj
mladší bratr, stále si se mnou musel
hrát na ordinaci a sedět „jako“ v če-
kárně. A já rozdávala injekce…
Změnil se od té doby přístup dětí
klékařům?
Asi neumím posoudit, jak lékaře vní-
mají dnešní děti. Myslím, že obecně
klesl respekt k autoritám, dnes jsou
děti vychovávané jinak, než jsme byli
my. Pro nás byl pan doktor nebo paní
učitelka někdo, koho jsme respek-
tovali a obdivovali. Dnes má každý
pocit, že všemu rozumí a každému
může do všeho mluvit. Své pacienty
mám ale ráda a myslím, že pokud se
naše vztahy vybudují na vzájemné
důvěře, funguje to skvěle. Je to vše
o lidech a komunikaci.
Apřístup lékařů kdětem se nějak
proměnil?
Přístup k dětem se asi nezměnil. Děti
jsou moc fajn a většina pediatrů svou
práci miluje. Spíše jsou dnes děti
méně odolné, více opečovávané a to
je určitě na škodu. Snažíme se to vy-
světlovat hlavně rodičům.
Někdo si možná myslí, že „ob-
voďák“ strochou nadsázky jen
předepisuje paralen, když je to
složitější, napíše antibiotika,
jinak pošle pacienta ke specialis
-
tům.Mají lidé tendenci vaši práci
podceňovat?
Tendence mají, jelikož si neumějí
představit, v čem naše práce spo-
čívá. Většina léků se již na recepty
nepíše, jsou volně prodejné, a přesto
je stále u lékařů vysoká návštěvnost.
Co se týče odesílání ke specia-
listům, tak dnes už praktický lé-
kař zvládne spoustu věcí v ordinaci
sám. Neodesíláme děti tak často. Jen
chronicky nemocné děti, které spe-
cializované vyšetření potřebují a jsou
v těchto poradnách pravidelně sle-
dované – astmatici, epileptici a po-
dobně. Někdy je ale velmi náročné
přesvědčit rodiče, že mají zdravé dítě
a není ho potřeba neustále vyšetřo-
vat ve specializovaných poradnách.
Naše práce je občas velice nesnadná,
musíme být i psychologové, jelikož
jsou dnes rodiče velice úzkostní.
Vsouvislosti se specializovanými
pracovišti se hovoří onavýšení
pravomocí praktických lékařů…
Určitě by měla být naše pravomoc na-
výšena. Už jen z toho důvodu, že spe-
cialistů je stále méně a objednávací
doby dlouhé. Někdy i dva nebo tři mě-
síce. Nechápu, proč má praktik často
omezenou preskripci (předepsání
léku) – věci, které by mohl vyřešit
sám, musí odeslat ke specialistovi. Pro
pojišťovnu přece není z ekonomické-
ho hlediska podstatné, kdo z těchto
dvou lékařů recept napíše.
Vstupujete do interakce sro-
diči.To oni rozhodují osvých
dětech, takže iopřístupu kjejich
zdraví. Jací jsou čeští rodiče
vpřístupu ke zdraví svých po
-
tomků?
Jak už jsem říkala, čeští rodiče jsou
bohužel velice úzkostní a lékaře
navštěvují až příliš často. Ve větši-
ně případů s banalitami, na které
lékaře vůbec nepotřebují. Dnes je
většina léků volně prodejná a rodi-
če nechápou, že v lékárnách pracují
Doktorka
Myšáková
je realistka.
Lidé dnes mnohem
více věří informacím
z internetu a panu
MUDr. Googlovi
než svému lékaři.
Je to bohužel ke škodě
věci a pro zdravotníky
velice náročné.