Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 16

ŽIVOT

Vendulka

Když se dnešní studentka

Západočeské univerzity narodila,

dostala do života ne moc dobrý

dárek – její dolní končetiny mají

kdokonalému vzhledu, ale hlavně

funkci daleko. Itak ale zvládne

vozit cenné kovy ze světových

plaveckých akcí, apokukuje

dokonce po paralympijských

hrách.

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

Mladá kráska přivezla nedávno

z mistrovství Evropy v plavání stří-

brnou medaili. Na co na paralym-

piádě v Riu 2016 nebyla dost vyzrá-

lá, dopadlo tentokrát skvěle! I když…

Brala by Vendy raději zlato? „Jasně.

Jsem soutěživá, bez toho sport nejde.

Takhle mě do života připravili naši,

hlavně maminka. Když jsem upadla,

vždycky počkala, až se sama zved-

nu. Když mě ve třech letech poprvé

přivedla ve Varech k bazénu, ani na

chvilku nebrala moje postižení jako

problém. Měla jsem plavání jako re-

habilitaci a stal se z toho sport. Do-

konce reprezentační…“

V bazénu karlovarského Kontak-

tu bB hledají lidé s postižením nejen

zlepšení funkce svých těl, ale i svých

duší. Pohyb ve vodě je seznamuje

s novým světem, s novým poznáním

svých skutečných možností i svých

skutečných hranic, začleňují se zde

do „běžného“ života zdravé popula-

ce. Pak jsou tu kamarádi, lidé někdy

i mnohem hůře zasažení osudem, ale

většinou plní snahy porvat se a uká-

zat těm na první pohled zdravým,

že nejsou odsouzeni k pofňukávání

v koutě.

Když pak dokonce navlečou re-

prezentační dresy, vůbec se nestydí

za svou pýchu na Českou republiku

– Vendula Dušková pokládá vystu-

pování pod naší státní vlajkou za ob-

rovskou věc. O to víc ji mrzí, že para-

lympijským sportem u nás cloumají

už léta zbytečné spory, hlavně o to,

kdo a jak bude rozdělovat peníze.

Jako by nestačily skandály a přeme-

ty ve sportech zdravých.

UMĚNÍ ÚNAVY

Letošní léto bylo pro mladou dívku

opravdu perné – maturita, přijímač-

ky na univerzitu a pak i mistrovství

Evropy v Dublinu. Podle vlastních

slov byla pak doslova vypnutá, ale

za pár týdnů už zase ohníčky v jejích

očích září do daleka. K vrcholovému

sportu patří i dobrá znalost vlastní-

ho těla a jeho potřeb. Samo závodění

je vlastně „jen“ uměním nastřádané

síly, dovednosti a schopnosti prodat

najednou.

Tak sport pomáhá Vendulce

i v běžném životě. Umí se soustředit,

umí potlačit nepodstatné a rušivé vli-

vy, umí zaostřit na hlavní cíl. Kolikrát

v životě ještě tuto schopnost bude

potřebovat? Kolikrát se člověk s po-

stižením musí zahledět jen a jen ke

svému momentálně nejobtížnějšímu

úkolu, zatímco zdravý to zvládne jen

tak mimochodem?

Plavkyně si ale nemyslí, že by její

život byl těžší: „Nemám asistentku,

Vicemistryně

Evropy by

mohla soutěžit

i v modelingu.