Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 28

SERVIS

Dále jak dlouho probíhá

(v ideálním případě) řízení

a jak se bránit proti rozhod-

nutí, se kterým nesouhlasíte.

Na základě čtenářského pod-

nětu vám v tomto čísle blíže

představíme způsob, jakým se

podle vyhlášky č. 505/2006

Sb. posuzuje nárok na příspě-

vek na péči:

JAK SE POSUZUJÍ

TZV. ZÁKLADNÍ ŽIVOTNÍ

POTŘEBY

Posouzení 10 základních

životních potřeb (mobilita,

orientace, komunikace, stra-

vování, oblékání a obouvání,

tělesná hygiena, výkon fyzio-

logické potřeby, péče o zdraví,

osobní aktivity a péče o do-

mácnost) rozhoduje o tom,

který stupeň příspěvku bude

přiznán.

Posouzení by podle vy-

hlášky mělo probíhat v při-

rozeném sociálním prostředí

a s ohledem na věk fyzické

osoby. Při hodnocení schop-

nosti osoby zvládat základní

životní potřeby se hodnotí tě-

lesné struktury a tělesné funk-

ce duševní, mentální, smys-

lové, oběhové, dechové,

hematologické, imunologické,

endokrinologické, metabo-

lické, zažívací, vylučovací,

neuromuskuloskeletální včet-

ně hrubé a jemné motoriky,

funkce hlasu, řeči a kůže, a to

ve vztahu k rozsahu a tíži po-

ruchy funkčních schopností.

Za neschopnost zvládání

základní životní potřeby se

považuje stav, kdy porucha

funkčních schopností dosahu-

je úrovně úplné poruchy nebo

poruchy těžké, kdy i přes vy-

užívání zachovaných potenciá-

lů a kompetencí fyzické osoby

a využívání běžně dostupných

pomůcek, prostředků, před-

mětů denní potřeby nebo vy-

bavení domácnosti, veřejných

prostor nebo s využitím zdra-

votnického prostředku ne-

lze zvládnout životní potřebu

v přijatelném standardu.

Za neschopnost zvládá-

ní základní životní potřeby

se považuje rovněž stav, kdy

režim nařízený odborným lé-

kařem poskytujícím specia-

lizované zdravotnické služby

neumožňuje provádění zá-

kladní životní potřeby v přija-

telném standardu. Přijatelným

standardem se rozumí zvlá-

dání základní životní potřeby

v kvalitě a způsobem, který

je běžný a obvyklý a který

umožňuje, aby tato potřeba

byla zvládnuta bez každoden-

ní pomoci jiné osoby.

Při hodnocení se posuzuje,

zda z důvodu dlouhodobě ne-

příznivého zdravotního stavu

je rozsah duševních, mentál-

ních, tělesných a smyslových

funkčních schopností dosta-

tečný k pravidelnému zvlá-

dání základní životní potřeby

a zda je fyzická osoba schop-

na rozpoznat, provést a zkon-

trolovat správnost zvládnutí

základní životní potřeby. Při-

tom se přihlíží k tomu, zda

dlouhodobě nepříznivý zdra-

votní stav trvale ovlivňuje

funkční schopnosti, k výsled-

ku rehabilitace a k adaptaci na

zdravotní postižení.

U osob, u nichž průběžně

dochází ke zhoršování a zlep-

šování zdravotního stavu, trvá

sledované období rozhod-

né pro posouzení závislosti

zpravidla jeden rok; funkční

schopnost zvládat základní

životní potřebu se v takovém

případě stanoví tak, aby odpo-

vídala převažujícímu rozsahu

schopnosti ve sledovaném

období.

Pokud osoba není schopna

z důvodu dlouhodobě nepří-

znivého zdravotního stavu

zvládat alespoň jeden z bodů

vymezených pro zvládání

základní životní potřeby (viz

jednotlivé body dále u jednot-

livých potřeb), není schopna

základní životní potřebu zvlá-

dat, a to bez ohledu na příči-

nu dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu.

KONKRÉTNÍ VYMEZENÍ

SCHOPNOSTÍ ZVLÁDAT

ZÁKLADNÍ ŽIVOTNÍ

POTŘEBY PODLE

PŘÍLOHY Č. 1

A)MOBILITA

Za schopnost zvládat tuto

základní životní potřebu se

považuje stav, kdy osoba je

schopna zvládat

.vstávání ausedání,

.stoj,

.zaujímat aměnit polohy,

. pohybovat se chůzí krok

za krokem, popřípadě

ispřerušováním zastávkami,

vbytě aběžném terénu

vdosahu alespoň  m, ato

ipo nerovném povrchu,

.otevírat azavírat dveře,

. chůzi po schodech vrozsahu

jednoho patra směrem

nahoru idolů,

. nastupovat avystupovat

zdopravních prostředků,

včetně bariérových, apoužívat

je.

B)ORIENTACE

Za schopnost zvládat tuto

základní životní potřebu se

považuje stav, kdy osoba je

schopna

. poznávat arozeznávat

zrakem asluchem,

. mít přiměřené duševní

kompetence,

. orientovat se osobou, časem

amístem,

. orientovat se vpřirozeném

sociálním prostředí,

. orientovat se vobvyklých

situacích apřiměřeně vnich

reagovat.

C)KOMUNIKACE

Za schopnost zvládat tuto

základní životní potřebu se

považuje stav, kdy osoba je

schopna

SERIÁL NA TÉMA PŘÍSPĚVEK NA PÉČI, DÍL 3

Posouzení nároku na příspěvek

VMINULÝCH ČÍSLECH ČASOPISU MŮŽEŠ

JSME VÁS POSTUPNĚ PROVEDLI ZÁKLADNÍMI

INFORMACEMI OPŘÍSPĚVKU NA PÉČI –

KČEMU SLOUŽÍ, KDE ONĚJ ŽÁDAT, STRUČNĚ

JSME POPSALI, JAK PROBÍHÁ ŘÍZENÍ

OPŘÍSPĚVKU NA PÉČI, KOLIK EXISTUJE

STUPŇŮ ZÁVISLOSTI, VJAKÉ FINANČNÍ VÝŠI

AŽE EXISTUJE JEHO ZVÝŠENÍ O2000 KČ

VPŘÍPADĚ NÍZKÝCH PŘÍJMŮ RODINY.