Strana 11
11
cí, předpisu a úpravy medikace a ob-
jednání vyšetření přes monitorování
vitálních funkcí, detekci pádu a nut-
nosti volání rychlé zdravotní pomoci
až po kontinuální péči o chronického
pacienta, samozřejmě v kombinaci
s klinickým vyšetřením a občasnou
fyzickou návštěvou v ordinaci.
Jako příklad uvedu svého pacienta
– nemocného středního věku, který
trpí jak závažným neurologickým
onemocněním, pro které trvale užívá
vozík, tak neméně závažnými kar-
diologickými problémy. Je z Ústí nad
Labem a vzdálenost Praha – Olo-
mouc – Ústí je pro pravidelné fyzické
kontroly jen obtížně představitelná.
Elektronická komunikace a výměna
dat například o krevním tlaku, oto-
cích dolních končetin či minimálně
jednou za měsíc laboratorních vý-
sledků je garancí dlouhodobé sta-
bility zdravotního stavu. Vedle toho
přispívá, také díky aktivní účasti pa-
cienta, ke zlepšení jak objektivních
medicínských parametrů, tak kvality
života. Myslím si, že telemedicínské
principy komunikace by měly být
nedílnou součástí standardní péče
o všechny pacienty vozíčkáře.
prof. MUDr. Miloš
Táborský, CSc. (*)
Od roku pracuje jako přednosta
I. interní kliniky – kardiologické ve
Fakultní nemocnici Olomouc. Do
jeho hlavní pracovní náplně patří
implantace kardiostimulátorů
aimplantabilních kardioverter-
defibrilátorů, srdeční elektrofyziologie,
radiofrekvenční ablace poruch
srdečního rytmu, provoz aekonomika
kliniky, personální management, výuka
studentů LF aFZV UP.
Je tvůrcem myšlenky, zakladatelem
ahlavním odborným garantem
Národního telemedicínského centra.
Profesor Táborský byl vletech
– předsedou Pracovní skupiny
pro arytmie atrvalou kardiostimulaci
ČKS, vletech – členem
Výboru ČKS apro léta – byl
zvolen předsedou České kardiologické
společnosti. Ze zahraničních
společností je členem Deutsche
Kardiologische Gessellschaft (SRN),
Cardiac Electrophysiology Society
aHeart Rhythm Society (USA).