Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 15

15

z Hollywoodu, jak už se v minulosti

také poštěstilo.

Věří i v to, že se uskuteční již při-

pravené, ale zrušené výjezdy do

Švédska určené především pro děti

ze základních škol, které zprostřed-

kovávala Koloseem nově založená

cestovní agentura. A jako by dosa-

vadních důsledků pandemie bylo

málo, ukazuje nám v parku kolem

budovy poničené osvětlení. „Náš

areál přes den slouží veřejnosti,

zdejší dětské hřiště je oblíbeným

cílem rodičů s dětmi, ale i tříd ma-

teřských a základních škol. Bohužel

ovšem také vandalů z řad mládeže,

která se v době uzavřených škol po-

někud nudila a celá zahrada dostala

dost zabrat,“ hněvá se paní ředitelka.

Zaměstnanci Kolosea, kteří se o ze-

leň a vybavení starají, někteří rovněž

s postižením, budou mít práce více

než dost.

Samozřejmostí je tady nabídka

služeb ve formě náhradního plnění.

Firmy prý na tuto nabídku slyší, ale

mnohdy o této možnosti zprvu vů-

bec nevědí. Přibližně stejný počet lidí

s postižením, kolika Koloseum dává

práci, pak využívá služeb osobní asi-

stence. Této terénní práci se věnuje

dvanáct asistentek, pomáhají dětem

i seniorům. Někomu jen pár hodin,

jiným i v rozsahu celého dne.

CHTĚLI BYCHOM RŮST

Další službou, do které putovala pod-

pora od Konta Bariéry, byl rozvoz jídel

a individuální doprava. Vozový park

už potřeboval obnovu: „Kontu Bariéry

jsme velmi vděční. Dopravu bychom

rádi rozšířili. Zdejší Taxík Maxík už

nestačí a víme, že bezbariérový roz-

voz by určitě uvítaly minimálně dva

liberecké stacionáře, zdejší Jedličkův

ústav a samotní senioři, kteří mají

problém dostat se i na pravidelné lé-

kařské kontroly,“ poodhaluje paní ře-

ditelka svoje plány.

K těm patří i ještě odvážnější vize.

„Chceme vybudovat centrum sociál-

ních služeb a s podporou města i kraje

postavit domy se sociálním bydlením.

Uvažujeme i o centru následné péče.

Prvním krokem musí být registrace

těchto služeb a zařazení do základ-

ní sítě, což může trvat až dva roky.

Času ale máme dost, do roku 2027

jsme v tomto areálu vázáni smlou-

vou s městem a veškeré nové záměry

s nimi komunikujeme. Naši výstavbu

ale chceme zařadit do komunitního

plánu již na příští období,“ uzavírá ře-

ditelka Kamila Urbánková.



Ředitelka Kamila

Urbánková

řeší dopady

koronakrize,

zároveň neskrývá

smělé plány do

budoucna.