Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 18

ŽIVOT / PŘÍBĚH

školy, nikdy necítil mindrák a ani se

nesetkal s problémy. „Naopak, jed-

noho kamaráda hrozně rozčilovalo,

jak na mě lidi koukají, tak čas od

času udělal něco šokujícího. Ani já

jsem kolikrát nevěděl, jak v tu chvíli

reagovat,“ usmívá se.

Pohledy diváků však Jakubovi ne-

vadí, tak se zrodilo i jeho alter ego

Big Buba. „Buba mi říkali už spo-

lužáci, trochu to vychází ze jména

Kuba a také nás bavila postava z fil-

mu Forrest Gump. To Big mi poradil

kamarád, když jsem si registroval

webovky a Buba bylo zabrané,“ vy-

světluje.

Big Buba má za sebou nespočet

vystoupení s živým publikem, hlav-

ně na akcích bikerů a vozíčkářského

projektu Cesta za snem. Vedle toho

působí v televizním pořadu Óčko

Drive, vyzkoušel si rozhlasovou

práci na Hit Rádiu City a namlou-

val reklamy. „Loni jsem poprvé za-

žil rok, kdy jsem se ze sta procent

živil moderátorstvím. Teď do toho

ale zasáhla korona, takže mi zrušili

podcasty na Aktuálně.cz. Vlastně mi

to ale tolik nevadí. Tímhle způsobem

se dá uživit, ale znamená to přistou-

pit na komerční vlnu, falešně se smát

a zpovídat pseudocelebrity, což není

úplně můj šálek čaje. Přimělo mě to

uvažovat i jinými směry,“ říká Kuba,

který se tak nově pouští i do marke-

tingu pro jednoho producenta nápo-

jů. Jeho postižení má, jak sám říká,

z profesního hlediska moderátora

výhodu: může klást nekorektní otáz-

ky. Kdo by ho mohl obvinit z ústrků

vůči minoritám, když on sám je v ta-

kové roli?

VĚNOVAT SE SOBĚ

I při všem vytížení nepřestává Kuba

doufat, že bude zase víc času na kola,

která jsou jeho velkou vášní už od

13 let. Ačkoliv se kvůli svému po-

stižení mohl tomuto sportu věnovat

jen na hobby úrovni, poctivě se dříve

připravoval i v posilovně. Teď prý cítí,

jak úbytek fyzické aktivity dopadá na

jeho tělo. „S pseudoachondroplázií

se pojí i potíže s klouby a podobně.

Nedostatek pohybu a velké pracovní

nasazení poslední dobou hodně po-

ciťuji, musím s tím zase něco udělat.

Když má člověk fyzický handicap,

měl by se mu věnovat.“

Nebránil by se životu v ústranní

mimo Prahu, ve vysněném domku

uprostřed přírody s rodinou a psem.

S partnerkou začínají uvažovat o po-

tomstvu, což je pro Jakuba pocho-

pitelně výrazné téma. „Zjišťujeme,

jaké jsou možnosti a rizika. Medi-

cína udělala v oblasti genetiky ob-

rovský pokrok, takže i když jistého

není nikdy nic, dokáže s velkou mě-

rou pravděpodobnosti předpovědět

rizika. Určitě bych nechtěl na svět

vědomě přivést člověka se stejnou

diagnózou, jako mám já. Nijak ne-

strádám, mám krásný spokojený ži-

vot, ale já měl štěstí na spoustu lidí

i okolností. V případě druhého člově-

ka to tak být nemusí, to rozhodnutí je

obrovská zodpovědnost,“ zamýšlí se

na závěr.



Kolo je pro

Jakuba vášní už

od puberty, i když

přiznává, že ho teď

trochu zanedbává.

Jakub při

televizním

rozhovoru

schirurgem

Tomášem Šebkem

zLékařů bez

hranic.