Strana 33
Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í
můžeš / číslo 10 - 2011
KONTO BARIÉRY
PROTI DISKRIMINACI
KONTO BARIÉRY
Melantrichova 5, Praha 1
Není to heslo z transparentu na některé z demonstrací,
které se v poslední době rozmnožily jako houby
po dešti. Dnes se chci zamyslet nad diskriminací žáků
a studentů se speciálními potřebami v našem školství,
v přístupu ke vzdělávání.
Foto: JAN ŠILPOCH
K
onto BARIÉRY je opravdu histo-
rický projekt, hodně pamatuje.
Poprvé jsme schválili příspěvek
naosobního asistenta pro Barbor-
ku Frantovou, tenkrát žačku
osmé třídy, dnes studentku, která
vminulých dnech dokončila
vysokou školu, už vpolovině devadesátých
let. Barbora studovala celá léta pouze díky
pomoci rodičů aosobního asistenta. Moc
dobře si pamatuji, když mě tenkrát vnadaci
navštívila paní Frantová avysvětlila mi, jak
důležité je pro její dceru, aby mohla studo-
vat naběžném gymnáziu vPraze 4. Pomohli
jsme avyplatilo se to. Barbora letos vlétě
dokončila magisterské studium naMet-
ropolitní univerzitě Praha, obor evropská
studia aveřejná správa. Během několika let
jsme takových asistentů veškolách všech
typů podporovali stovky. Nadační příspěvek
je nadační příspěvek. Nikdo naněj nemá
zákonný nárok. Míč je vždy nastraně těch
aktivních, iniciativních rodičů nebo studen-
tů, kteří se opomoc unás ucházejí. Jsem
ráda, když můžeme pomoci, anavíc když
naše podpora skončí takovým happy endem
jako vpřípadě Barbory Frantové. Úspěšná
studentka nyní hledá pracovní uplatnění,
což vBariérách ostře sledujeme. Vzdělaný
mladý člověk zpravidla najde uplatnění
anečeká nasociální pomoc, nadávky
vnouzi. Platí to pro zdravé stejně jako pro
handicapované.
Léta běžela, vroce 1997 byl schválen
zákon č. 108/2006, osociálních službách,
který přišel sdlouho očekávaným příspěv-
kem napéči. Viděli jsme vtom velkou naději
pro řešení financování všech služeb, které
rodina pro svého člena potřebuje. Určitě se
hodně zlepšilo, hodně je možné ještě dola-
ďovat. Krok dopředu je ale voblasti sociální
asistence viditelný.
Kdy budeme moci konstatovat takovou
změnu veškolství? Vpodmínkách, které
umožní rovný přístup žákům astuden-
tům kevzdělávání? Nevím, avposlední
době jsem čím dál skeptičtější. Jako by se
problém nehýbal zmísta. Pořád proti sobě
stojí dvě nesmiřitelné koncepce. Preferen-
ce speciálního školství jako osvědčeného
řešení aproti tomu snahy ostoprocentní
integraci handicapovaných studentů. Ani
jedna varianta nemůže potřít druhou. Život
srovnaný doškatulek nefunguje. Vždy je
třeba vycházet zindividuálních potřeb dětí,
studentů. Ministerstvo školství ale drží
vtomto problému bobříka mlčení aškoly
jsou často osamocené.
VMůžeš jsme se problému věnovali
napokračování odloňského podzimu. Téma
jsme otevřeli názorem matky autistického
syna MUDr.Hany Deákové. Publikovali jsme
články autorit voblasti dětské psychologie
PhDr.Jaroslava Šturmy, doc.PhDr.Jiřího
Jankovského zčeskobudějovické Arpidy,
harrachovského dětského lékaře MUDr.Jiří-
ho Soukupa, PhDr.Hany Ajmové, ředitelky
mostecké školy, která nese jméno prof.Ma-
tějčka, adalších. Podívali se naproblém ze
všech stran. Ministerstvo školství stano-
visko nesdělilo, ikdyž jsme ho opakovaně
vyzývali.
Teď se nám podařilo konečně dát autori-
ty ataké protivníky dohromady asejdeme
se ukulatého stolu vSenátu. Vpříštím
čísle Můžeš vás sobsahem debaty ataké se
závěry, nakterých se zúčastnění shodnou,
seznámíme. Nechci výsledky předjímat, ale
revoluci nečekám. Vzájmu ototo téma ale
Můžeš ani Bariéry nepoleví. Kdiskriminaci
dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
není možné mlčet.
Zdravím vás zMelantrichovy ulice
apřeji slunečný říjen.
Božena Jirků
LUKÁŠ BENDA ze 6. A Základní školy Terezín je příkladem zdařilé integrace žáka
stěžkým zdravotním postižením. Nasnímku při hodině matematiky.