Strana 26
NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE
můžeš / číslo 10 - 2011
Text: ŠTĚPÁN BENEŠ
Foto: ARCHIV
J
e možné se radovat – projekty hma-
tové navigace zkoumá hned několik
týmů. Adalší tým zkouší něco no-
vého – rukavici naprincipu sonaru,
která by jednou mohla nahradit
slepeckou hůlku.
Neviditelná navigace
Jaké jsou největší problémy, pokud se chce
člověk pomocí technologie GPS navigo-
vat veměstě? Takovou otázku si položilo
několik vědeckých týmů vesvětě. Nejčastěj-
ším nepohodlím je, že člověk musí mobilní
telefon snavigací držet asledovat, což ho
připravuje odojem z okolí. Pohled upřený
domobilního telefonu azkoumání, jakou
ulicí se má vlastně dát, může být vprovozu
velkoměsta až krajně nebezpečný. Apokud
si pustíte zvuk navigace (ať už je její hlas
sebepříjemnější) dosluchátek, pro změnu
může vaše navigační pokusy zhatit sbíječka
při horlivé práci naopravě vozovky.
Vědecké týmy, které se chystají napo-
dobné výzvy odpovědět, se zabývají tzv.
haptickou navigací (navigace pomocí
hmatových vjemů). Koncepty haptické
navigace jsou zkoumány již delší dobu,
jeden ztěchto rozměrů je ale nad všechny
důležitý. Navigace pomocí hmatových
vjemů by mohla být tuze užitečná pro lidi
se zrakovými obtížemi.
Jak si vlastně výzkumníci hmatovou
navigaci představují? Nejde vpraxi onic
jiného než okoncové zařízení, které místo
povelů „nakonci ulice zahněte doprava“,
předává svému uživateli pouze hmato-
vé vjemy – například vibrace či pohyby
dostran. Sledování trasy může probíhat
různě – buď pomocí samotného satelitního
systému GPS, nebo také čtením pro lidské
oko neviditelných značek nazemi. Pokyn
ktomu, najakou stranu se má člověk vydat,
pak bude sdělovat malé zařízení, které bude
uživatel buď držet vruce, nebo je bude mít
umístěné jinde natěle.
Může jít okus plastu svýkyvným stře-
dem, který bude přesně uvádět směr iúhel,
nebo třeba ospeciálně upravený mobilní te-
lefon. Aprotože jsou hmatové vjemy velice
citlivé, lze sdělovat nejen pokyn „doprava“
či „doleva“, ale isložitější informace, jako
třeba „jak moc“. Dobývat se zrakovým po-
stižením nikdy předtím nenavštívená místa,
to je velmi lákavá představa. Nemuselo by
NEVIDITELNÁ NAVIGACE
A SONAR MÍSTO
SLEPECKÉ HOLE
Ptáte se, jaké by to bylo, kdyby nás na požadovaný
směr v cizím městě upozorňovaly jen velmi citlivé
vibrace našeho mobilního telefonu? Či snad chytrého
pásku na zápěstí? A jaké by to asi bylo pro zrakově
postiženého? Samozřejmě, pro něj by to bylo přínosné.
se přitom hned jednat osložité navigační
systémy, ale například ozařízení menší-
ho rozsahu, které by dokázalo navigovat
člověka se zrakovým postižením popředem
vyznačené trase.
Navigace je schopna vytvářet „virtuál-
ní“ trasy pomocí speciálních kamer pro
sledování pohybu. Chytrý program by pak
dokázal nacestě sledované kamerou na-
kreslit virtuální bod (případně je hned spojit
dosouvislé trasy) apředávat jednotlivým
uživatelům haptické navigace informace
osměru avzdálenosti. Nebylo by tedy nutné
využívat satelit, dokonce ani jakýmkoli způ-
sobem namalovanou trasu nazemi.
Přesnější informace otom, kdy by se po-
dobné navigace mohly objevit, zatím nejsou
kdispozici. Nasystémech ale pracuje řada
týmů adíky vzájemné konkurenci bychom
nakonec nemuseli čekat dlouho.
Místo hole sonar
Inženýrský tým zGratioLabs dostal velmi
zajímavý nápad, který již převedl dofunkč-
ního konceptu. Jedná se orukavici schop-
nou vysílat apřijímat signály naprincipu
sonaru aupozorňovat tak svého nositele
navzdálenost odpředmětů kolem něj. Ně-
kdy vbudoucnu by vylepšená verze takové
ZPONORKY NARUKU.
Sonarová rukavice,
která během několika milisekund
odhalí překážku vokolí, bude
pro nevidomé velkým pomocníkem.