Strana 12
můžeš / číslo 10 - 2011
TÉMA: Neziskové organizace
TROCHU
JINÝ SVĚT?
Familiárně jim říkáme
neziskovky. Za uplynulých
dvacet let se staly
samozřejmou součástí
naší společnosti.
S rozmanitými cíli
a rozličnými pohnutkami
svých zakladatelů vyrostly
jako houby po dešti.
V oblasti péče o lidi
s postižením převážně
pomáhají, poskytují služby
a podporují. Mají svá
specifika a daly vzniknout
svébytnému prostředí,
na které se okolní svět
dívá různě. Neziskové
organizace jsou prostě
trochu jiný svět než
například byznys nebo
politika.
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: RADEK MUSÍLEK AARCHIV
L
idé bez osobní zkušenosti sprací
neziskovek mají většinou jen mlha-
vou představu ojejich fungování.
Nezasvěcený člověk tak bohužel
zachytí spíš mediálně zajímavější
informace opodvodních. Zprá-
vy okaždodenní mravenčí práci
poctivé většiny sledovanost nezvyšují.
Podvodníci nadělali neziskovému sektoru
dost špatné reklamy. Pro některé chytráky
jde osnadnou cestu, jak dosáhnout nadobře
míněné dotace.
Odhlédneme-li odtěchto, doufejme,
okrajových případů, dojdeme kobecnému
pohledu naneziskovky pracující vsociální
oblasti. Zamálo peněz tam dělají trochu
podivínští lidé práci, která je asi potřeba,
ale nikdo normální by to nevydržel. Pečují
přitom oještě podivnější lidi. Zaslouží si
respekt, protože se pohybují vesmutném
prostředí plném utrpení.
Kdo dofungování neziskovek nezauja-
tě nahlédl, pochopil záhy několik věcí.
Rozhodně se nejedná osmutné prostředí,
spíš naopak. Oproti komerční sféře tu
existují odlišné priority voblasti cílů. Pra-
covní prostředí není dravé, což často platí
iopracovním tempu. Vyskytuje se zde vyšší
koncentrace zaměstnanců, kteří nepředsta-
vují hlavní společenský proud. Díky tomu
se tu úspěšně realizují ilidé, kteří by se
vesvětě ostrých loktů trápili. Nic neplatí bez
výjimky, ale neziskovky jsou asi opravdu
trochu jiný svět.
Odmítl být pasivní
Přesto, čiprávě proto, si donich stále častěji
nacházejí cestu lidé podle obecných měřítek
úspěšní. Zároveň zneziskovek začínají
vzcházet osobnosti, které dokáží jejich téma
prosazovat naveřejnosti. Příkladem může
být Michal Prager. Třicátník navozíku.
Coby celoživotní uživatel sociálních služeb
nepřijal pasivní roli příjemce aaktivně se
zapojil dofungování občanské společnosti
pomáhající jeho cílové skupině. Vedle svého
působení vo. s. Asistence stál uzrodu obec-
ně prospěšné společnosti Pestrá společnost.
Ta se věnuje výcviku asistenčních psů ainte-
gračním aktivitám. Založil ijeden sportovní
klub. Tím ovšem výčet nekončí. Michal
Prager patří kiniciátorům boje zabezba-
riérové zpřístupnění hromadné dopravy.
Před dvěma lety se stal předsedou pracovní
skupiny magistrátu Pro Prahu bezbariéro-
vou aotevřenou. Sčelnými představiteli
města nejenom jedná, ale sám se kpolitice
postupně blíží. Dokonce vstoupil dopoli-
tické strany. „Neziskový sektor unás zatím
bohužel nemá dostatečnou sílu apodporu.
Proto je potřeba kprosazení určitých věcí
překročit jeho rámec avstoupit dojiných
rozhodovacích úrovní.“
Jako člověk spostižením má Michal
Prager jiný vhled než ostatní kolegové.
Myslím, že pro skoro
každého zkomerční
sféry by pár měsíců
vnezisku mohla být
dobrá zkušenost.
LINDA JABLONSKÁ
je úspěšná filmová dokumentaristka.