Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 12



můžeš / číslo 10 - 2011

TÉMA: Neziskové organizace

TROCHU

JINÝ SVĚT?

Familiárně jim říkáme

neziskovky. Za uplynulých

dvacet let se staly

samozřejmou součástí

naší společnosti.

S rozmanitými cíli

a rozličnými pohnutkami

svých zakladatelů vyrostly

jako houby po dešti.

V oblasti péče o lidi

s postižením převážně

pomáhají, poskytují služby

a podporují. Mají svá

specifika a daly vzniknout

svébytnému prostředí,

na které se okolní svět

dívá různě. Neziskové

organizace jsou prostě

trochu jiný svět než

například byznys nebo

politika.

Text: RADEK MUSÍLEK

Foto: RADEK MUSÍLEK AARCHIV

L

idé bez osobní zkušenosti sprací

neziskovek mají většinou jen mlha-

vou představu ojejich fungování.

Nezasvěcený člověk tak bohužel

zachytí spíš mediálně zajímavější

informace opodvodních. Zprá-

vy okaždodenní mravenčí práci

poctivé většiny sledovanost nezvyšují.

Podvodníci nadělali neziskovému sektoru

dost špatné reklamy. Pro některé chytráky

jde osnadnou cestu, jak dosáhnout nadobře

míněné dotace.

Odhlédneme-li odtěchto, doufejme,

okrajových případů, dojdeme kobecnému

pohledu naneziskovky pracující vsociální

oblasti. Zamálo peněz tam dělají trochu

podivínští lidé práci, která je asi potřeba,

ale nikdo normální by to nevydržel. Pečují

přitom oještě podivnější lidi. Zaslouží si

respekt, protože se pohybují vesmutném

prostředí plném utrpení.

Kdo dofungování neziskovek nezauja-

tě nahlédl, pochopil záhy několik věcí.

Rozhodně se nejedná osmutné prostředí,

spíš naopak. Oproti komerční sféře tu

existují odlišné priority voblasti cílů. Pra-

covní prostředí není dravé, což často platí

iopracovním tempu. Vyskytuje se zde vyšší

koncentrace zaměstnanců, kteří nepředsta-

vují hlavní společenský proud. Díky tomu

se tu úspěšně realizují ilidé, kteří by se

vesvětě ostrých loktů trápili. Nic neplatí bez

výjimky, ale neziskovky jsou asi opravdu

trochu jiný svět.



Odmítl být pasivní

Přesto, čiprávě proto, si donich stále častěji

nacházejí cestu lidé podle obecných měřítek

úspěšní. Zároveň zneziskovek začínají

vzcházet osobnosti, které dokáží jejich téma

prosazovat naveřejnosti. Příkladem může

být Michal Prager. Třicátník navozíku.

Coby celoživotní uživatel sociálních služeb

nepřijal pasivní roli příjemce aaktivně se

zapojil dofungování občanské společnosti

pomáhající jeho cílové skupině. Vedle svého

působení vo. s. Asistence stál uzrodu obec-

ně prospěšné společnosti Pestrá společnost.

Ta se věnuje výcviku asistenčních psů ainte-

gračním aktivitám. Založil ijeden sportovní

klub. Tím ovšem výčet nekončí. Michal

Prager patří kiniciátorům boje zabezba-

riérové zpřístupnění hromadné dopravy.

Před dvěma lety se stal předsedou pracovní

skupiny magistrátu Pro Prahu bezbariéro-

vou aotevřenou. Sčelnými představiteli

města nejenom jedná, ale sám se kpolitice

postupně blíží. Dokonce vstoupil dopoli-

tické strany. „Neziskový sektor unás zatím

bohužel nemá dostatečnou sílu apodporu.

Proto je potřeba kprosazení určitých věcí

překročit jeho rámec avstoupit dojiných

rozhodovacích úrovní.“

Jako člověk spostižením má Michal

Prager jiný vhled než ostatní kolegové.

Myslím, že pro skoro

každého zkomerční

sféry by pár měsíců

vnezisku mohla být

dobrá zkušenost.

LINDA JABLONSKÁ

je úspěšná filmová dokumentaristka.