Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 31

můžeš / číslo 10 - 2011

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

SLOUPEK

Martina KOVÁŘE

Vautě

trávíme víc času

než ostatní

Určitě to není jen můj dojem azamin-

drákovanost mladého chlapce, že nás

motoristická veřejnost apriori považuje

zaoutsidery.

Nás, co máme piktogram, který se jmenuje

Označení vozidla O1.

Nesetkali jste se stím? Je to sranda, ale

co stím? Někdy mi to přijde stejné jako

podceňování blondýn zavolantem. Takový

motoristický haló efekt.

Paušálně je prostě jasné, že když je člověk

nějak naroubovaný (rozuměj poškozený

apostižený), tak asi musí posilnici jezdit

nějak jinak. „Určitě hůř než já,“ říká si

zřejmě většinou (zatím) nepostižený kole-

ga motorista.

Nevím, jestli nezapomíná nato, že vautě

trávíme mnohem více času než ostatní.

Abudeme přitom respektovat, že je mezi

handicapovanými stejné procento nešiků

apitomců jako vmajoritní populaci.

Ztoho nevyplývá, že bychom museli jezdit

omoc hůř, že ne?

Nakonci roku mě vždy překvapí, kolik

kilometrů jsem ujel. Bývá jich tak 40 tisíc,

dřív to bývalo ivíc. Ale znám chlápka

sjednou nohou, který za12 měsíců vautě

natočí přes 100 tisíc kilometrů.

Zastavil mě jednou policajt – že jako kam

spěchám, když jsem postižený, že bych měl

jezdit dvakrát pomaleji aopatrněji.

Tak mu povídám, že toho musím právě

dvakrát tolik stihnout, když už jsem ozna-

čený apostižený. Zmatený ztěch počtů mě

vzápětí propustil.

Když někdy jedu rychleji, raději tu modrou

značku svozíkem zokna sundám. Některé

reakce řidičů, které předjíždíte voznače-

ném autě, jsou totiž neočekávané. Jedni

zbytečně zrychlí, jiní zase moc zpomalují.

Prostě reagují nato, že jede postižený. Ale

reagují blbě.

Amimochodem – ta majoritní populace

špatně brzdí. Moc brzy, nemají takový

odhad jako my, že ne? Čím to je, nevíte?

Dávejte teď vříjnu nasilnicích pozor. Nepo-

stižení pánové vkloboucích už vyjíždějí.

Můj táta vříjnu říká: „Teď vyjíždějí borci,

co jezdí dvakrát doroka. Nadušičky apro

housata.“

PS: Viděli jste někdy vozíčkáře vklobouku?

To by byla pecka, to by byla posádka!

Autor je bývalý automobilový závodník,

člen rady Konta Bariéry.

JAPONSKÁ

TROJKA

HONDA,

TOYOTA

A NISSAN

Jazz, verso nebo micra

Přestože ojaponské vozy je mezi lidmi

spostižením menší zájem než oškodovky,

fiaty nebo citroëny, mají některé modely co

nabídnout.

Například Honda Jazz se chlubí nejen

magickými zadními sedadly, ale také nasvé

rozměry slušným vnitřním prostorem, který

je daný vyšší karoserií.

Vysoká je však také cena Hondy Jazz.

Nejlevnější je za299 tisíc korun. Malá auta

jiných značek lze koupit io100 tisíc levněji.

Podle mluvčího Hondy Aleše Indry před-

stavuje zajímavou volbu pro postižené také

Honda CR-V: „Již několik let spolupracuje-

me sČeským tenisovým svazem vozíčkářů,

kterému půjčujeme vůz CR-V zaúčelem

přepravy sportovců ajejich speciálních

vozíků, které nelze složit dovozidla běžným

způsobem.“

Tento vůz populární kategorie SUV stojí

od600 tisíc korun.

Podle zkušeností Františka Maliny ze

společnosti Josef Hurt využívají handicapo-

vaní kesvým cestám spíše menší auta.

Například Toyotu Yaris (pětidveřová

od250 tisíc Kč) ačas odčasu se vjejich

dílnách objeví také ještě menší Toyota Aygo

(od200 tisíc) – jedno zkolínských trojčat.

Více místa ipohodlí skýtá velkoprosto-

rová Toyota Verso. Ta už však přijde na

540 tisíc korun.

Nissan má tradičně atraktivní malé auto

vpodobě modelu Micra. Ta se prodává

zacenu od200 tisíc korun. Ani větší Nissan

Note není drahý. Stojí 227 tisíc korun.

říká Aleš Indra, mluvčí japonské automo-

bilky. Konkrétnější nechce být ani zanic.

Zákazníci toužící pohondě tak musejí

vyjednávat adoufat, že nějakou slevu

prodejce vespolupráci simportérem vozů

Honda dojedná.

Toyota je vtomto ohledu konkrétnější.

„Nabízíme držitelům ZTP slevu při koupi

vozu vevýši 6–11 procent podle vybraného

modelu,“ nabízí zvýhodněnou cenu Tomáš

Vaněk, mluvčí Toyoty vČesku.

Třetí ztrojice oslovených japonských

značek, Nissan, je natom postránce slev

nejhůře. Jeho mluvčí Martina Jirásková

rovnou připouští, že zvýhodněnou nabídku

pro handicapované její značka nemá.

MAGICKÁ SEDADLA VHONDÁCH.

Modely Jazz aCivic se chlubí

zadními vyklápěcími sedáky.