Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 17



Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

můžeš / číslo 10 - 2011

SLOUPEK

Daniely FILIPIOVÉ

Nenapřahovat

ruce

Dostane-li se občan nezaviněně donouze

či sociálních nebo zdravotních potíží, je tu

stát, který mu vprvní řadě má, adokonce si

troufám říci, že musí pomoci. Ne nadarmo

se říká, že se vyspělost státu pozná podle

toho, jak se postará osvé bezmocné spoluob-

čany, lidi vnouzi, kterou si sami nezavinili,

aseniory.

Výše zmíněná zranitelná skupina lidí však

potřebuje idalší pomoc, jejíž některé typy

stát není schopen zajistit, protože jsou

příliš specifické, ale hlavně různorodé. Je

to dobře, že stát dotéto oblasti nezasahu-

je. Centrální řízení aposkytování potřeb

nemůže být zlogiky věci dobré. Poskytování

služeb je nutné zajistit přímo vmístě, kde

mají být poskytnuty.

Je však nezbytné, aby stát stanovil základní

pravidla pro poskytování specifických služeb

vyplývajících zpotřeb jednotlivých občanů.

Atomu tak rozhodně je.

Je však bohužel také pravda, že ty služby,

které nejsou ze zákona 108 osociálních

službách hrazeny státem akteré zajišťují

organizace ze svých zdrojů, mnohdy zmírají

nedostatkem financí. Můžeme to svádět

nastát, respektive ministerstva, která tuto

činnost mají vgesci. Můžeme jim vytýkat, že

dávají nagranty méně prostředků (ato je

bohužel realita).

Není však nezajímavé, že jsou neziskové orga-

nizace, které si sponzory dokážou najít ivtéto

těžké době apotíže sfinancováním činnosti

nemají. Asi si řeknete, že ta neziskovka, kterou

zaštítí známá mediální tvář, nemá problémy,

ale co ty stovky malých, jejichž činnost buď

není celostátní, nebo mediální hvězdu vesvém

čele postrádají? Setkala jsem se smnoha

představiteli neziskového sektoru avěřte nebo

ne, finanční úspěch (pokud to tak mohu na-

zvat) naslávě či věhlasu zaštiťující osobnosti

většinou nemá vliv.

Podstatné je, zda včele organizace jsou lidé,

kteří pouze nenapřahují ruce vůči státním

institucím, ale jsou vzískávání sponzorů

sami aktivní.

Ač se to mnohým nelíbí, úspory, které stát

zavádí, jsou veprospěch sociálního systému,

dokterého neziskovky patří. Pokud by totiž

stát zbankrotoval, dopadlo by to nejhůře

právě naty občany, kteří jsou napomoc stá-

tu či druhých zcela odkázáni. Apřiznejme

si, že ne každá nezisková organizace odvádí

dobrou práci, ajestli vdůsledku celostátní-

ho šetření zůstanou jen ty kvalitní, bude jen

dobrá zpráva.

Autorka je senátorka.

Navíc trendem se stalo podporovat menšími

částkami více neziskovek. „Velmi záleží

inatom, jaká je firemní strategie vpodpoře

konkrétní cílové skupiny. Řada firem si

vybírá pomoc dětem, protože je to líbivější

než třeba pomoc seniorům,“ říká Broňa

Hilliová. Ačkoliv je Elpida stabilní nezisková

organizace, také ona bojuje každý rok

snedostatkem peněz.

„Finanční horizont máme nastaven

najeden rok, ato vpodstatě poskytuje

jen velmi omezené možnosti plánování

adalšího rozvoje. Kolikrát jsme rádi, že

vydržíme odledna doprosince,“ vysvětluje

Broňa Hilliová. Pokud si nezisková

organizace může dovolit člověka, který by se

fundraisingu plně věnoval, je to skvělé, ale

má to jeden háček: Je totiž nesmírně těžké

najít někoho, kdo by zaorganizaci opravdu

dýchal.

„Alespoň taková je naše zkušenost,“

dodává. Také podpora sociálních služeb je

nastavena naroční periodu. To je špatné

avelmi stresující, nevědí, co bude koncem

roku, jakými financemi stát či městská

samospráva projekt podpoří, zda to bude

stačit či nikoliv.

„Je to koloběh, ale věřím, že to bude

lepší. Pražský magistrát výhledově uvažuje

otom, že granty budou alespoň tříleté.

To by řadě neziskovek velmi pomohlo,

umožnilo jim růst, azároveň poskytlo větší

prostor pro shánění finančních prostředků

zjiných zdrojů,“ říká Broňa Hilliová.

Delší verze článku nawww.muzes.cz

SVÝUKOU

počítačové

gramotnosti

seniorů mají

vElpidě letité

zkušenosti.

Kurzy zde

absolvovali

lidé, kteří

se počítačů

nejdříve

obávali, anyní

je již běžně

používají

kekomuni-

kaci. Počítače

jim tak

pomohly

zahnat

samotu.

Elpida, o. p.s.

Obecně prospěšná společnost Elpida se

dlouhodobě zaměřuje naprojekty pro

seniory. Zadevět let existence pomohla

desetitisícům lidí. Vsoučasné době má tři

základní programy. Tím nejsmutnějším,

je Linka seniorů, linka důvěry pro seniory.

Její bezplatné telefonní číslo 800200007

využije pro sdílení svého osamění, ale ipro

řešení starostí téměř třicet tisíc seniorů

ročně.

„Samota je jedním znejčastějších témat

hovorů, následují ho ztráta partnera či

vztahové problémy vrodině,“ popisuje

vedoucí linky Michal Horažďovský.

Druhým programem je Centrum Elpida,

které napražské Pankráci vulici NaStrži

nabízí bohatý vzdělávací, kulturní

isportovní program, jehož vlajkovou lodí

jsou počítačové kurzy pro seniory.

Absolvovalo je na15 tisíc seniorů.

Nejmladším projektem je časopis pro

seniory Vital plus, který Elpida vydává

každé tři měsíce azdarma jej rozesílá

nadvanáct tisíc adres seniorů pocelé

republice.

Kontakt: Centrum Elpida, NaStrži 40,

Praha 4, www.elpida.cz

info