Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 34-35

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

můžeš / číslo 9 - 2012

můžeš / číslo 9 - 2012



NA CESTÁCH

Naši západní sousedé mají skvělé dálnice, po kterých

tak rádi uháníme. Jenže zároveň míjíme bez povšimnutí

zajímavá místa, která stojí za návštěvu. Například

Frankfurt nad Mohanem a Cáchy. Vozíčkář přitom zjistí,

že ani v Německu není vše dokonalé.

NĚMECKÉ

POSTŘEHY

Text afoto: RADEK MUSÍLEK

P

řijal jsem smanželkou pozvání ka-

maráda Martina Schlitta, který bydlí

veFrankfurtu nad Mohanem. Když

se mu před jedenácti lety stal úraz,

měl štěstí vneštěstí. Skončil navo-

zíku, ale zároveň před tím uzavřel všechny

možné pojistky. Takže je rentiér, který nemá

problém sfinancováním nezbytností. On

ajeho žena obývají krásné bezbariérové

apartmá svelkou střešní terasou. Každý

den chodí nafyzioterapii, věnuje se sportu,

cestování asvým koníčkům. Ujistil mě, že

takhle si ale drtivá většina vozíčkářů vNě-

mecku nežije. Každopádně mi byl ideálním

průvodcem ahostitelem, protože naše

možnosti pohybu jsou úplně stejné.

Samotné město nemá světoznámé pa-

mátky, ikdyž oplývá dlouhou avýznamnou

historií. Velká část budov byla zničena během

druhé světové války. Zachovalo se několik

kostelů aprůčelí staré radnice, ovšem zbytek

náměstí byl znovu postaven podle původních

plánů. Dnes Frankfurt známe především díky

obřímu letišti aEvropské centrální bance jako

dopravní afinanční tepnu Evropy. Siluetu

města tvoří mrakodrapy připomínající newy-

orský Manhattan. Ostatně odtud pochází pře-

smyčka Mainhattan, kterou místní lidé občas

používají. Řeka Mohan se totiž vNěmecku

jmenuje Main.

Nejlepší je U-Bahn

Kdopravě docentra bylo nejlepší využít

U-Bahn, tedy metro. Stanice, které jsme

potřebovali, byly bezbariérové, ale neplatí

to pro všechny. Podle slov našeho hostitele

není Frankfurt postránce přístupnosti per-

fektní. Ale je natom určitě lépe než Praha,

kterou měl možnost poznat. Zdejší tram-

vaje aautobusy jsou oproti naší metropoli

většinou nízkopodlažní. Přesto on sám jezdí

poměstě nejraději se svým přídavným han-

dbikem. Bere to jako trénink naruce aterén

je vcelku rovinatý. Napočetnou cyklistickou

obec jsou zde zvyklí. Navíc takto Martin

nemusí řešit dopravní zácpy, parkování auta

ani přístupnost jednotlivých stanic veřejné

dopravy. Občas se totiž stává, že nejede

některý zvýtahů. To nám nemusel dlouze

popisovat, máme vlastní domácí zkušenosti.

Nanefunkční zdviž jsme nakonec oprav-

du narazili ipři společné procházce městem.

Nebylo to však vmetru, nýbrž namostě. Jde

olávku pro pěší, najejíchž obou koncích je

kromě schodů také výtah. Naštěstí nejezdil

až ten nadruhém břehu. Bylo tedy možné

absolvovat procházku přes řeku aužít si

hezký výhled. Zaujalo nás zábradlí doslova

obsypané podepsanými visacími zámky

všech barev atvarů. Dávají je sem milen-

ci, kteří stvrdí svůj cit tím, že klíček hodí

dovody. Je zde tolik upomínek odzamilova-

ných, že městská rada nedávno musela tuny

kovu nechat odstranit, aby nebyla narušena

statika mostu. Záhy se ale začaly objevovat

nové.

Lodě nás zklamaly

Nedaleko mostu je přístaviště výletních lodí.

Prodavač lístků nás však překvapil sděle-

ním, že nejsou bezbariérově přístupné. To

jsme nečekali. Jelikož šlo jen omomentální

nápad, nepátrali jsme pojiné možnosti

apokračovali vprohlídce města. Jeho

atmosféra je příjemná, lidé milí aochotní.

Líbil se nám nápad pouličních knihoven.

Kdo chce, dá dovenkovní prosklené vitríny

knihu akdokoliv si ji může půjčit. Pak ji zase

sám adobrovolně vrátí! Žádné poplatky ani

hlídání, prostě obyvatelé sobě. Hezké, že?

Malé obchůdky mimo hlavní třídy trpí

stejným nešvarem jako včeských městech.

Řada znich má jeden či dva schůdky, kvůli

kterým se vozíčkář nedostane dovnitř. Do-

stali jsme se však nazahrádku dostylové

hrázděné restaurace smístními specialitami.

Ukázalo se, že česká aněmecká kuchyně má

velmi silné společné kořeny. Kpřekvapení

číšnice nás nepřekvapilo nic ze servírova-

ných dobrot. Turistům zostatních zemí totiž

většinou dojdou slova, když před ně postaví

hromadu prejtu, uzeného masa, klobás,

kyselého zelí, brambor asyrečků. Novinkou

pro nás bylo jen místní jablečné víno, které

se pije smíchané svodou či citronádou. Po-

dává se vtradičních modrobílých džbáncích.

Zavínem jsme se vypravili také navýlet

mimoměsto. Asi tři čtvrtě hodiny autem

trvala cesta doúdolí avinic kolem řeky Rýn.

Hned byste řekli, že jste se ocitli najižní

Moravě. Místní specialitou je rýnský ryzlink

svýrazným bylinkovým aromatem. Ujedno-

ho zmístních vinařů jsme se dozvěděli, že

jde ounikátní místo. Rýn se zde totiž stáčí

kzápadu. Svahy vinic jsou tak nejvíc zcelé-

ho Porýní orientovány kjihu.

Poněkolika dnech veFrankfurtu přišel

čas napřesun doCách neboli Aachenu. Toto

historické město poblíž hranic sNizozem-

skem aBelgií je úzce spjato sosobou Karla

Velikého, franckého panovníka, který nejen

slavil mocenské úspěchy aobnovil titul

císaře, ale také pomohl kulturnímu roz-

voji západní Evropy vraném středověku.

Důkazem je idóm, jehož stavba započala

už napřelomu 8. a9. století, zapsaný nyní

naseznam chráněných památek UNESCO.

Skýtá skutečně nevšední zážitek. Jeho

vnitřní architektura se díky svému stáří

vymyká obvyklým evropským standardům.

Avychutnat si ho můžete inavozíku.

Vchod bez označení

Sautem se dá zaparkovat navyhrazeném

místě vbezprostřední blízkosti vstupní

brány. Popřekonání nádvoří strochou nepo-

hodlné dlažby se ocitnete uvchodu se třemi

schody dolů. Jelikož nebyl nikde vdohledu

nájezd, moje manželka mě „sdrncala“. Až

vhlavní lodi chrámu nám hlídač nadotaz

ukázal boční bezbariérový vchod, který

nebyl nijak označen.

Trochu krkolomný je ipřístup kobchodu

se suvenýry nanádvoří před kostelem. Mají

zde sice nájezd dodveří, ovšem nejprve mu-

síte překonat obrubník. Naopak vzorně bez-

bariérová je přilehlá chrámová pokladnice,

kde jsou kvidění skvosty gotického umění

včetně části říšských korunovačních klenotů

(ovšem bez koruny). Zasnížené vstupné se

díky plošině dostanete všude bez problémů.

Jen paní pokladní byla poněkud úzkostlivá,

takže se nám dostalo vcelku dlouhé před-

nášky ofungování plošiny abezpečnosti.

Opak spokojenosti sprohlídkou pokla-

dů představovalo naše ubytování vhotelu

Buschhausen. Rezervace přes internet sli-

bovala bezbariérové ubytování, realita byla

však poněkud jiná. Hotel neměl vlastní par-

koviště, natož vyhrazená místa pro vozíčká-

ře. Doprvního patra vedl výtah, kterému se

manuálně obtížně otevíraly dveře, nehledě

najeho velikost. Selektrickým vozíkem by

mohl být problém. Samotný pokoj byl sice

dost prostorný, ovšem dokoupelny stoa-

letou se zajet nedalo. Cena se přitom nijak

zásadně nelišila odjiných hotelů smnohem

lepším bezbariérovým vybavením. Inter-

netové rezervace jsou holt trochu loterie

inazápad odnašich hranic.

Ale nechci končit negativně. Během cesty

si většinou říkáte: Proč to takhle není unás?

Třeba nazmíněných dálnicích můžete

počítat sčistými bezbariérovými toaleta-

mi ukaždé benzínky. Navíc tam využijete

euroklíč. Chtěl jsem jen poukázat, že nikde

to není dokonalé. Německo je každopádně

moc milá ainspirativní země. 

METRO

není zcela

bezbariérové,

včetně mezery

mezi vagonem

anástupištěm.

Ta je podobná

jako vPraze.

Avozík projede

jen některými

dveřmi bez

tyče.

NAŠÍM

PRŮVODCEM

byl Martin

Schlitt, který

je navozíku

už přes deset

let. Zná

iPrahu amoc

se mu líbí.

Říká ale, že

veFrankfurtu

má vozíčkář

život snazší.

SOCHA CÍSAŘE Karla Velikého

hlídá zahrádku ujeho dómu vCáchách.

NE NADARMO se finančnímu srdci Evropy

přezdívá Mainhattan.

ZAMILOVANÉ DVOJICE zdobí most

přes Mohan visacími zámky.

Siluetu města

tvoří mrakodrapy

připomínající

newyorský Manhattan.

Ostatně odtud

pochází přesmyčka

Mainhattan.