Strana 26
Vlastimil Harapes (*1946)
Český herec, tanečník, režisér, choreograf a taneční
pedagog. Po ukončení konzervatoře nastoupil v souboru
baletu Národního divadla jako sborový tanečník (), na
počátku sedmdesátých let zazářil v baletu Romeo a Julie
– jako Romeo i Merkucio. Stal se sólistou baletu (),
účinkoval v padesáti představeních naší první scény.
Tančil na mnoha světových pódiích, později působil jako šéf
baletu Laterny Magiky, začátkem roku se do Národního
divadla vrátil jako ředitel baletního souboru (až do roku
). Vyučoval klasický tanec ve Florencii a v Římě.
Vlastimil Harapes je také úspěšným filmovým a divadelním
hercem. V roce získal Cenu Thálie za celoživotní
taneční mistrovství a na počátku sezony / byl
uvedený v Národním divadle do Síně slávy.
na Soukromé taneční konzervatoři
v Řepích a také v Dětském baletu
Praha, zasedám v porotách různých
soutěží. Vystupuji rád v pohádkovém
příběhu o Popelce, muzikálu na ledě.
Mojí Královnou jsou Dana Morávko-
vá nebo Hana Buštíková, já jsem zpí-
vající Král – ovšem bez bruslí…
Vloni, v roce šedesátého výročí Di-
vadla Semafor (tohle divadlo a hudba
pana Suchého mě doprovázely vel-
kou část života), jsem byl obsazený
ve dvou semaforských představe-
ních, jako Josef Maršálek v legendár-
ním Čochtanově divotvorném hrnci.
Hraje se to s úspěchem, na každou
reprízu se těším. A v Prstenu pana
Nibelunga mám roli komentujícího
Rapsóda. Jiří Suchý sestavil divadelní
pásmo, kde v první půlce vidí publi-
kum „to nejlepší z nejhoršího“, tedy
záležitosti, co „propadly“. Písničky
a výstupy (především současné),
které měly úspěch, jsou v druhé po-
lovině představení. Já zpívám Rap-
sóda. Pan Suchý stojí za choreografií
i režií, sleduju s obdivem výkony vi-
tálního fenoménu jménem Jiří Suchý.
Pro mne klasik klasiků… A mám ra-
dost, že můžu vystupovat i s Jitkou
Molavcovou a Jiřím Štědroněm.
Je ještě jedna aktivita, okteré
se příliš nezmiňujete, opozici
čestného předsedy Českého hnutí
speciálních olympiád. Zastáváte
ji téměř třicet let!
Doba mého vstupu do hnutí neby-
la mou první zkušeností se světem
handicapovaných. Už jako tanečník
a choreograf jsem spolupracoval
s centrem pro lidi s mentálním po-
stižením, Studiem Oáza… Handi-
capovaní na jevišti mi ukázali, jak
jednoduché je emoci vyjádřit. Jejich
pohybové představení byla fúze ra-
dosti a energie. Paní doktorka Mar-
tina Středová a Olga Kurzová, které
u nás hnutí speciálních olympiád za-
kládaly, často chodily na moje před-
stavení. Později mě přizvaly, abych
se v nově registrované organizaci
stal čestným předsedou. Přikývl
jsem, ale netušil, že moje ambasa-
dorství potrvá desítky let.
Tohle hnutí založila koncem še-
desátých let sestra prezidenta Johna
F. Kennedyho Eunice. Měli handica-
povanou sestru a Eunice zjistila, že
Rosemary miluje sport, že z něj má
potěšení. Pokud mi to moje termíny
dovolí, doprovázím všechny soutěže
a výpravy u nás i v zahraničí. Odjel
jsem také v české delegaci na svě-
tové hry v roce 2019, kde soutěžilo
více než sedm a půl tisíce sportovců
z téměř třiceti zemí světa.
Sportovní disciplíny lidí s mentál-
ním postižením mapují cyklus ofi-
ciálních olympiád (Special Olympics
World Games), poslední letní hry
proběhly vloni v Abú Dhabí, letos zá-
vodníky z hnutí čekají závody v zim-
ních disciplínách. Pohled na závody je
pokaždé úžasný: na jedné olympiádě
jedna ze závodnic zakopla a upadla.
Ostatní neběželi dál, ale vrátili se pro
ni. Milé gesto, které ukazuje, že na
hrách nejde o honbu za vítězstvím –
závodění má docela jiné parametry.
Účastníci jsou rozdělení do tří kate-
gorií, podle stupně svého postižení.
Ačkoli se i ve speciální olympiádě
rozdávají medaile, sport je chápaný
šířeji než pouze jako touha po rekor-
du. Zlatou medaili a radost z vítězství
může získat i ten, kdo není nejzdat-
nější. Běží především o radost lidí,
kteří se bez naší pomoci neobejdou.
Celoživotní
milovník
Malé Strany
Handicapovaní
na jevišti mi ukázali,
jak jednoduché je emoci
vyjádřit. Jejich pohybové
představení byla fúze
radosti a energie.