Strana 17
Rozhodli jsme se jít na genetické tes-
ty, protože moje postižení je při určité
konstelaci dědičné a diagnostika v této
oblasti udělala obrovský pokrok. Eda
přitom dával jasně najevo, že kdyby
kombinace našich DNA představovala
problém, nebrání se umělému oplod-
nění,“ vzpomíná Kristýna. A přiznává,
že si nedovede představit, jak by se
dokázala starat o dítě, které by mělo
podobný handicap jako ona.
Výsledky ovšem naštěstí dopadly
dobře, takže plánovanému rodičov-
ství nic nebránilo. Kristýna nakonec
otěhotněla ještě o něco dříve, než
si oba mysleli. Zdravý a roztomilý
Teo dor tak přišel na svět v září roku
2018. Těhotenství přitom až na pár
krušných týdnů v úvodu proběhlo
téměř bez potíží. Pobyt v nemocnici
nebyl nutný, až na předem domlu-
vený porod císařským řezem. „O ni-
čem jiném jsme s mojí lékařkou ani
neuvažovaly,“ říká Kristýna, pro jejíž
organismus bylo těhotenství nespor-
nou zátěží, kterou i s předem nejis-
tým průběhem neváhala absolvovat.
Věděla, že jde do určitého rizika.
Okolí ji podle jejích slov převážně
podporovalo, pomineme-li poněkud
necitlivý přístup některých mladých
sestřiček ve zlínské porodnici. Opro-
ti vlídnému a chápajícímu přístupu
výrazně starších kolegyň prý nevy-
kazovaly moc empatie. Oddělení,
kde Kristýna pobývala, navíc nebylo
bezbariérové, takže WC a sprcha byly
komplikované, přestože personál pře-
dem věděl o rodičce na vozíku. Ná-
ročný byl i fakt, že první den musela
Kristýna strávit na jednotce intenziv-
ní péče, zatímco její synek byl jinde.
17