Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 19

19
ga k ovládání systému. A pak, aby
počítač reagoval, musíte se naučit
příkazy a hesla. Délka výuky je indi-
viduální, u mne se jednalo asi o dva
měsíce. S připojením a sluchátky
mi musí pomáhat moje asistentka,
ale když odejde, funguju sám. Moje
komunikace se světem se výrazně
zlepšila, mohu si cokoliv vyhledat,
napsat dlouhý text, komunikovat! Cí-
tím se „mobilnější“, silnější.
Připadá mi, že za necelé dva roky
od úrazu jste už dokázal hodně.
Vlastně jsme si ani nestačili říct,
co všechno bylo do úrazu aco
následovalo po něm.
Před rokem a půl jsme s kamarády
sjížděli na horských kolech kopce,
já přelítl přes řídítka, dopadl jsem
na obličej a zlomil si šestý a sedmý
obratel. Operaci a převoz z Itálie – to
celé si vybavuju jako „sen“, probu-
zení nebylo příjemné. V Praze jsem
čekal na spinální jednotku v Motole.
Začínal jsem od bodu nula, s přeru-
šenou míchou nemá nikdo vyhlídku
na chůzi. Konto Bariéry mi na zákla-
dě žádostí pomohlo s příspěvkem na
mechanický vozík a na zvedák a ješ-
tě jsem získal v rámci projektu Nový
start sto tisíc.
Dnes už jsem „zpátky“, začínám se
o své věci starat. Logicky tak hledám
cokoliv, čím se dá můj stav vylepšit.
Vymýšlím třeba způsoby, jak poho-
dlněji ovládat vozík, přizpůsobuju
si některé pomůcky. Vlastně se mi
hodilo, že jsem dřív dělal bytové re-
konstrukce, hodně věcí v bytě jsem
si navrhl sám. Třeba stropní systém
pro možnost přesouvání v celém
bytě. A se změnami nejsem zdaleka
u konce…
Na co se chystáte teď?
S mou přítelkyní bychom chtěli zalo-
žit malý nový život…
Silou hlasu, z. s.
Zabývá se výukou používání hlasových technologií pro
ovládání počítače. Zakladatelka Dita Horochovská (její
příběh přinesl časopis Můžeš v zářiovém čísle , které
je dostupné v on-line archivu na www.muzes.cz/casopis/
archiv) se sama podílela na tvorbě specializovaných
programů vyvíjených vědci z Liberecké univerzity. Stala
se první uživatelkou hlasových technologií u nás, díky nim
také vystudovala střední školu.
Programy na ovládání počítače hlasem (MyVoice,
MyDictate) stojí kolem  tisíc korun a program Newton
Dictate, který také slouží k psaní textu po celých větách,
stojí přes  tisíc. Všechny jsou uznány jako kompenzační
pomůcka, Úřad práce na ně tedy může přispět až do výše
 % z celkové částky.
Jak hlasová technologie funguje v praxi, můžete vidět
na videích po vyhledání hesla „Silou hlasu“ na portále
YouTube.
Dita Horochovská a Lukáš Srba vyškolili za rok existence
svého spolku Silou hlasu čtyři klienty s postižením
horních končetin.
Více na www.silouhlasu.cz
etelná dikce je alfa
i omega k ovládání
systému. A pak,
aby počítač reagoval,
musíte se naučit
příkazy a hesla.
Naučit se ovládat
počítač pomocí
hlasu vůbec
není triviální, jak
už mnohokrát
demonstrovala
Dita Horochovská,
která se sama
na vývoji
specializovaných
programů podílela.
Počítač zvládá
české mluvené
slovo mnohem
komplikovaněji
než například
angličtinu. Pro
lidi stěžkým
zdravotním
postižením je
však extrémně
podstatné
zachovat si
soběstačnost
azůstat vkontaktu
se světem.
Můžeš