Strana 25
můžeš / číslo 1 - 2014
25
NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK chce dávat větší svobody,
to ale může ubírat ochranu těch, kteří neumějí jednat samostatně.
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
a) Nápomoc při rozhodování (osoba
blízká či tzv. podpůrce)
b) Zastoupení členem domácnosti
(omezeno na vyřizování běžných
záležitostí)
c) Omezení svéprávnosti (lze nejdéle na
tři roky, poté soud musí přezkoumat,
soud určí opatrovníka, lze ustanovit
iopatrovnickou radu, která dohlíží
nad činností opatrovníka, po skončení
opat rovnictví musí opatrovník vyúčto-
vat jmění ahospodaření sním).
Osoby, které byly nyní zbaveny plně
svéprávnosti (asi 30000 osob vČR), budou
od 1. 1. 2014 považovány za osoby someze-
ním svéprávnosti ado tří let bude muset být
jejich případ opět soudně přezkoumán.
Změny vdědictví
VNOZ se toho také hodně mění voblasti
dědického práva. Nově má nejvyšší právní
sílu tzv. dědická smlouva, následuje již
známá závěť ateprve poslední variantou
jsou dědické skupiny ze zákona.
Pro dědickou smlouvu jako srovnání
projevů vůle dvou stran platí podmínky
smluvního práva, nelze ji tedy tak jednoduše
zrušit jako závěť. Lze ismluvně povolat dě-
dice za úplatu – ať již jednorázovou anebo
ujednanou vpodobě doživotní renty vzůsta-
vitelův (= zemřelého) prospěch. Smluvního
dědice nelze povolat kcelé pozůstalosti,
ale jen max. ke třem čtvrtinám. Zbylou
jednu čtvrtinu lze ošetřit např. závětí (ive
prospěch smluvního dědice anebo ji např.
nechat dědicům ze zákona). Pozor je třeba
dávat na dědické smlouvy vmanželství; při
rozvodu se totiž automaticky neruší, pokud
to není uvedeno jako jedna zpodmínek
uvedených vdědické smlouvě.
Druhou možností, jak rozhodnout osvé
pozůstalosti, je závěť. Nově osoba pořizující
závěť rozhoduje osvém majetku svolností
vlastníka, lze určit inástupnictví dědice
(tedy to, co se sdědictvím stane po dědicově
smrti) anebo určit rovnou náhradního dědi-
ce (pokud uvedený dědic zemře před smrtí
zůstavitele). Osud svého majetku můžete
ovlivňovat až na dobu 100 let, vzávěti mů-
žete klást povinnosti dědiců ijejich omezení
(např. že si nepřejete, aby byl dům prodán).
Lze také ustanovit vykonavatele závěti,
který bude činit dohled.
Nově je až poslední možností tzv. dědic-
tví ze zákona. Kjiž známým čtyřem dědic-
kým skupinám přibývají další dvě skupiny.
Dědicem se tedy nově mohou stát vpáté
dědické skupině také prababičky apradědo-
vé, ikdyž zákonodárce uznává, že to nebude
vpraxi časté. Všesté dědické skupině pak
mohou dědit zůstavitelovy praneteře apra-
synovci, adále tety astrýcové; pokud již teta
astrýc nežijí, tak jejich děti – tedy zůstavite-
lovi bratranci či sestřenice.
Teprve pokud nenastane žádná varian-
ta zvýše uvedených, dědí stát.
Inadále jsou vNOZ uvedeni tzv. neopomi-
nutelní dědici, což jsou děti zůstavitele. Od
ledna 2014 je ale omezen jejich povinný podíl
apodmínky. Nezletilým dětem zemřelého
nově náleží tři čtvrtiny zákonného podílu
(dříve celý) azletilým jedna čtvrtina zákon-
ného podílu (dříve jedna polovina). Druhá
zásadní změna uvádí, že neopominutelný
dědic nemá nutně právo na podíl pozů-
stalosti (např. nemovitosti); lze ho uspokojit
ivypořádáním jeho podílu vpenězích.
Zajímavé jsou dva nové důvody, kdy dě-
dici odnímá právo dědit přímo zákon. Kjiž
existujícím důvodům (trestný čin proti zůsta-
viteli, jeho manželi, registrovanému partne-
rovi, potomku či předkovi; zavrženíhodný čin
proti projevu zůstavitelovy poslední vůle) při-
byly nově případy, kdy manžel/navrhovatel
vrozvodovém řízení týral druhého manžela
(zůstavitele), adále situace, kdy byl rodič
zvlastní viny zbaven rodičovské odpověd-
nosti; pak je tento rodič vyloučen ze zákonné
dědické posloupnosti po svém dítěti. Všechny
čtyři důvody ale může zůstavitel zlomit svou
vůlí (např. závětí).
Nově se vNOZ zavádí tzv. odkaz, který
lze použít, pokud si přejete, aby někdo do-
stal zvaší pozůstalosti jednotlivou konkrétní
věc (např. obraz zdědictví). Osoba oprávně-
ná je odkazníkem, nikoli dědicem, avzniká
mu pohledávka vůči dědici na vydání odká-
zaného předmětu.
Zcela nová právní úprava pak platí
ohledně zřeknutí se dědického práva avzdá-
ní se dědictví.
Aco dědictví osob
se zdravotním postižením?
Co se týká poslední vůle osob se zdravot-
ním postižením, občanský zákoník tomuto
tématu věnuje samostatné paragrafy. Je-li
zůstavitel nevidomý, projeví poslední vůli
před třemi současně přítomnými svědky
vlistině, která musí být nahlas přečtena
svědkem, který závěť nepsal. Zůstavitel
před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho
poslední vůli.
Je-li zůstavitel osobou se smyslovým
postižením anemůže-li číst nebo psát,
projeví poslední vůli před třemi současně
přítomnými svědky vlistině, jejíž obsah
musí být tlumočen zvláštním způsobem
dorozumívání, který si zůstavitel zvolí,
svědkem, který závěť nepsal; všichni svědci
musí ovládat způsob dorozumívání, jímž je
obsah listiny tlumočen. Zůstavitel zvole-
ným způsobem dorozumívání před svědky
potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední
vůli. Vzávěti by pak mělo být uvedeno, že
zůstavitel nemůže číst nebo psát, ataké by
zde měl být popsán způsob vyhotovení zá-
věti. Není-li zůstavitel schopen se podepsat,
učiní namísto podpisu před alespoň dvěma
svědky na listině rukou nebo jinak vlastní
znamení, ke kterému jeden ze svědků připí-
še jméno zůstavitele.
LUCIE MARKOVÁ
Poradna pro život spostižením Ligy vozíčkářů
poradna@ligavozic.cz
Bezplatná linka 800100250
* Vzhledem krozsahu NOZ není možné včlánku
postihnout všechny změny proti stávající právní
úpravě. Včlánku jsou skutečně vybrány ty oblasti,
které by se mohly podle názoru autorky článku
nejvíce dotknout čtenářů časopisu Můžeš.